Vydavatel Kulturní komise ČR, president Jiří Pancíř, šéfred. Ivana Haslingerová

Přepínače prohlížečů:   obrazovka  mobil 

Fragmenty jsou na  Twitteru  Facebooku

Fragmenty - UMĚNÍ ODRÁŽÍ VYSPĚLOST NÁRODA
JIŘÍ WEIGL, výkonný ředitel Institutu Václava Klause

JIŘÍ WEIGL, výkonný ředitel Institutu Václava Klause

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
20. 7. 2021 12:42

Tragické záplavy v Německu, stejně jako nedávné tornádo na jižní Moravě vyvolaly stereotypní reakci politiků i mnohých komentátorů – je to další příklad klimatické změny a potvrzení toho, že musíme ještě zesílit úsilí o co nejrychlejší omezení emisí a dosažení uhlíkové neutrality za každou cenu. Podobná slova použil například premiér Severního Porýní-Vestfálska a očekávaný nástupce kancléřky Merkelové Armin Laschet tváří v tvář povodňové zkáze, nebo tento týden evropský komisař Frans Timmermans na návštěvě v Praze. Zneužívání aktuální přírodní katastrofy k ohlupování a manipulování lidí je děsivé. 

14. 4. 2021 11:20
Kovidové zpravodajství našich médií skutečně vyžaduje silné nervy a uhlířskou víru. Tak například dnes, 16.3.2021, optimisticky hlásají, že pondělní počet nakažených novým koronavirem u nás dosáhl čísla 10 511, což je o 130 méně než před týdnem. Zapomínají ovšem dodat, že je to třetí týden po zavedení velmi drastického lockdownu, který nám brání i vycházet mimo obec a překračovat hranice okresu. Na školní docházku jsme již dávno úplně rezignovali. Naproti tomu nás uklidňují informacemi o jiných zemích, kde se prý rozjíždí v souvislosti s covidem-19 katastrofa téměř globálního významu. Tak například v Brazílii se prý denně nakazí více než 70 000 lidí a zemře více než 2 200. Země se prý hroutí. Nikdo nám tato nepochybně vysoká čísla ale nedá do správné relace. Kdyby na tom  více než 200 miliónová Brazílie byla dnes tak jako my, musela by mít denně 200 000 nakažených a přes 4 000 mrtvých.
13. 3. 2021 10:40
Nová epidemie Covid-19, jež zmrazila naše životy a nemá se k odchodu jsme vydali již tři knihy týkající se zejména pohledu ekonomů na zhoubný dopad na naši ekonomiku díky tomu, že vláda řešící tento problém pouze uvalováním drakonických lockdownů pod jednostrannou taktovkou hygieniků. Institut Václava Klause od prvních měsíců šíření covidové pandemie a s ní spojené globální paniky tento vývoj pozorně a kriticky sleduje a téma koronaviru od loňského března jasně dominuje v naší výzkumné i publicistické aktivitě. Již v dubnu 2020 vydal kolektiv autorů IVK pod vedením Václava Klause knihu „Karanténa“, v níž poukázal na rizika přístupu k nové nemoci a jeho hrozbě pro společnost a ekonomiku. V srpnu 2020 vydal IVK sborník „Ekonomické aspekty koronakrize“ a v prosinci 2020 publikoval Václav Klaus knihu „Karanténa 2.0“, která odrážela poznatky a zkušenosti z podzimního vrcholu šíření nákazy a jejích dopadů pro ekonomiku i společnost. Abychom se vyhnuli námitkám, že i my se na věc díváme rovněž jednostranně a to pouze z hospodářského hlediska, rozhodli jsme se vydat soubor názorů vynikajících odborníků z oblasti medicíny i společenských věd pod názvem "Rozum proti kovidové panice". Naše pozvání vyjádřit se spolu s námi na téma koranovirus přijali  Jiří Beran, Jan Pirk, Pavel Kolář, Cyril Höschl, Roman Šmucler, Jan Žaloudík, Pavel Bém, Vladimír Čížek, Aleš Franc, Miroslav Macek, Vít Mareček, Vladimír Pikora, Lukáš Pollert, Michal Semín, Jan Skopeček, Jaroslav Svoboda, Aleš Valenta a Petr Winkler. Již ze seznamu jmen je jasné, že každý z nich téma pojednal odlišným způsobem.
21. 10. 2020 10:44
Před jakoukoliv věcnou debatou nového migračního projektu Evropské komise, který byl minulý týden zveřejněn, je nezbytné říci, že společnou migrační politiku nemohou mít země, respektive politické síly v jejich čele, jejichž cíle, zájmy a ideologie se v otázce migrace zásadně liší. A to je právě situace dnešní Evropské unie a jejích členských států. V západní části EU má určující vliv moderní levice a její představy o potřebnosti a prospěšnosti masové migrace pro budoucnost Evropy a evropské integrace. Tato levice spolu s nadnárodními bruselskými byrokratickými strukturami nenávidí tradiční Evropu s jejími národy a národními státy, které se nechtějí nechat glajchšaltovat, trvají na své identitě a rozdílnosti a jsou tak překážkou velkým idejím o sjednocení kontinentu a globálním vládnutí. Masová migrace je pro ně šancí, jak tuto starou Evropu rozbít a zničit. Země jako Belgie, Francie, Německo či Švédsko rychle směřují k multietnickým společnostem, v nichž přistěhovalci budou mít během pár generací většinu. Totéž plánují pro celý kontinent. Problémem je pouze správná taktika, jak tyto plány prosadit proti vůli těch, kteří je odmítají.
16. 10. 2020 9:49
Devět tisíc pět set čtyřicet čtyři – dnes jako v posledních týdnech téměř každý den na nás z médií křičí další děsivé číslo údajně potvrzující nezadržitelnou explozi covidové pandemie. Říkají tomu počet nově nakažených z minulého dne, někteří dokonce počet nemocných. Většinu lidí toto trvale rostoucí číslo děsí a zřejmě je děsit má. Panika sílí. Ve skutečnosti je toto číslo – náš hlavní indikátor vývoje situace – naprosto nesmyslné. Samo o sobě téměř postrádá vypovídací hodnotu. Jednak nejde ani o počet nově nemocných, ani nakažených, ale počet pozitivních testů zjištěných metodou PCR.  To znamená, že obsahuje duplicity (lidi opakovaně testované) a pozitivita testů automaticky neznamená nákazu, natož stav nemoci. Devadesáti procentům pozitivně testovaných lidí vůbec nic není a mezi nemocné být počítáni nemohou. (Jenom pro srovnání, u chřipkových epidemií, kdy se uvádí řádově vyšší počet nakažených, jde o skutečně nemocné lidi, protože pozitivitu na chřipkový virus u zdravých lidí nikdo nezjišťuje).
13. 5. 2020 7:09
 
Od počátku roku ve světě a od poloviny února v Evropě se lavinovitě šíří nákaza novým koronavirem. Evropská unie, která neustále ve všech situacích volá po evropských řešeních a evropském rozhodování, proti tomu neudělala vůbec nic, stejně jako před pěti lety v případě migrační krize. Teď, poté co se nákaza v EU rozhořela exponenciálním způsobem a některé státy se blíží hranici kolapsu, se lídři EU shodli na uzavření hranic EU. To je prý evropská odpověď na epidemii. Člověk neví, zda se mu to nezdá.
25. 4. 2020 10:25
Od počátku roku ve světě a od poloviny února v Evropě se lavinovitě šíří nákaza novým koronavirem. Evropská unie, která neustále ve všech situacích volá po evropských řešeních a evropském rozhodování, proti tomu neudělala vůbec nic, stejně jako před pěti lety v případě migrační krize. Teď, poté co se nákaza v EU rozhořela exponenciálním způsobem a některé státy se blíží hranici kolapsu, se lídři EU shodli na uzavření hranic EU. To je prý evropská odpověď na epidemii. Člověk neví, zda se mu to nezdá. Světová zdravotnická organizace WHO označila Evropu za globální epicentrum nákazy a odpovědí EU je uzavření vlastních hranic. To by bylo sice hezké gesto vůči zbytku světa  - uskupení zamořené koronavirem nechce, aby se nákaza šířila masově za jeho hranice, a dobrovolně se samo uzavírá. Ale tak to asi nebylo myšleno. Za prvé o neprostupnosti evropských hranic vždy otevřených pro ilegální migraci vědí všichni ve světě své, a za druhé toto opatření adresovali evropští lídři především svým evropským národům, jež stále více podléhají nákaze, jako rozhodný krok na jejich ochranu.  To ve chvíli, kdy Schengen fakticky neexistuje a národní státy své hranice dávno uzavřely.
25. 4. 2020 9:55
Celý svět podnikl bezprecedentní kroky ve válce s neviditelným nepřítelem, který vyvolal globální pandemii. Totální zastavení celého lidstva a velké části jeho aktivit nemá obdoby snad ani v éře světových válek. Přitom vlastně stále nevíme, s jakým nepřítelem to vlastně bojujeme. Nevíme přesně, odkud se nový koronavirus vzal, odkdy a jak se vlastně šíří a jak na lidi působí. Chová se totiž velmi podivně, na různé lidi, národy, rasy i země působí různě. Nejsme si jisti, zda získáme trvalou imunitu či nikoliv, nevíme, kdy jsme vlastně vyléčeni, pozitivita na virus se prý u někoho vrací. Náš boj s neviditelným nepřítelem trochu připomíná globální válku proti terorismu o dvě dekády dříve. Tehdy jsme také bojovali s neviditelným, ale všudypřítomným nepřítelem, s hlavou údajně skrytou někde v jeskyních Afghánistánu, ale chapadly skrytě obtočenými kolem nás a čas od času vraždícími nevinné. Změnili jsme kvůli tomu mnohé, začali se bát, podrobili se omezením a dohledu. Zbrojíme kvůli němu a vedeme nesmyslné války bez jakéhokoliv pozitivního efektu, plýtváme stovky miliard.  Reálný rozměr hrozby tomu neodpovídá, bojujeme především s vlastním strachem.

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %